ANATOMIE HARFY

ANATOMIE  |  STRUNY  |   PŘELAĎ. MECHANIKA  |   PŘÍSLUŠENSTVÍ  |  BEZPEČNOST



Harfa ma tři základní části:sloupek, krk s ramenem a vlastní tělo harfy Tělo harfy (sound box) na sobě nese podobně jako kytara ozvučnou desku, jejíž kvalita udává i kvalitu zvuku harfy. Ozvučné díry jsou buď přímo na ozvučnici a nebo ze zadní strany těla. Na ozvučnici bývá středový proužek v němž jsou vyvrtané dirky pro struny. U kovových strun bývají zpevněné kovovým okrajem, aby se struna nezařezávala do dřeva. České háčkové harfy pak maji speciální uchycení struny za pomoci dřevěného nebo plastového kolíčku a struna se zavádí předem. České harfy mají také jen jednu ozvučnou díru na spodku harfy.

Tenze strun
Folkové harfy a zvláště mají-li nylonové struny se obecně ladí poněkud níže a nemají takový tah a tvrdost jako klasické koncertní harfy. Každá harfa také snese podle technologie výroby i kvality jiný tah strun. Proto, pokud je harfa vyráběná podomácky a výrobce neudal ideální ladění existuje speciální software na spočítání tahu strun. Profesionální výrobce by vám měl už dodat harfu zhruba naladěnou a říci vám správné ladění.

Krk
- Na ramenu harfy jsou posazené ladící kolíčky, pod nima je řada přemosťovacích kolíčků. To je asi nejzákladnější varianta harfy. Pokud máte štěstí, výrobce vám ještě pod přemosťovací kolíčky namontoval sharping přelaďovací mechaniku. Oblouk (harmonická křivka) má velký vliv na finální zvuk harfy. Měla by být vyvážená. Zároveň by celá tato část měla být postavena z co nejtvrdšího dřeva. Někteří výrobci rameno laminu a jiný zpevňují karbonovými proužky vlepenými na spodní část harfy. Clarsachy pak bývají oplátované kovem.

Sloupek
Sloupek by měl být teorieticky také z laminovaného dřeva, protože se rád stáčí. Je to část, která spojuje krk a ozvučnou krabicí a drží harfu po hromadě. Zvláštní je, že některé středověké harfy nebyly se sloupkem spojené a držely pohromadě jen díky tahu strun.

Ozvučná deska
Duše harfy určující její zvuk. Měla by být dostatečně pevná a pružná a přitom velmi tenká. Čím tenčí tím je zvuk lepší, ale životnost nižší. Jsou lidé, kteří riskují i použití desky z nelaminovaného dřeva a velmi tenkou, jen aby dosáhli co nejlepšího zvuku - na druhou stranu riskují praskání. Gotické harfy a clarsachy pak byly dlabané, a z toho se odvozuje jejich několikanásobně vyšší cena. Může se vám tak stát, že si ukážete na maličkou harfu v domnění, že bude levná a výrobce vám řekne cenu, která bude mnohdy vyšší než u velkého kolosu, který stojí opodál. Je to dáno tím, že dlabané harfy jsou nepoměrně pracnější a náročnější na přesnost.